modrý
捷克語
编辑詞源
编辑繼承自古捷克語 modrý,繼承自原始斯拉夫語 *modrъ。與斯洛伐克語 modrý、斯洛文尼亞語 moder、保加利亞語 модър (modǎr)、塞爾維亞-克羅地亞語 модар、modar 同源。非斯拉夫語族的同源詞包括赫梯語 𒀭𒋫𒋫𒀭 (antaran)[1], 拉丁語 madeo (“濕”), 古希臘語 μαδάω (madáō)[2]。
發音
编辑形容詞
编辑modrý (比較級 modřejší,最高級 nejmodřejší,副詞 modře 或 modro)
- 藍色的
- modrá:
變格
编辑相關詞彙
编辑參見
编辑捷克語中的顏色(barvy) (布局 · 文字) | ||||
---|---|---|---|---|
bílá | šedá | černá | ||
červená ; karmínová | oranžová ; hnědá | žlutá ; béžová | ||
limetkově zelená | zelená | mátově zelená ; tmavě zelená | ||
azurová ; zelenomodrá | modrá | modrá | ||
fialová ; indigo | purpurová ; fialová | růžová |
參考資料
编辑- ↑ Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, ČSAV, 1968, p. 372: Příbuzné je het. andra- t/v; jest uznati slov. přesmyk am > ma
- ↑ Petar Skok, Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika, Z., 1972, v. 2, p. 448: Osnova mod- uporeduje se sa lat. madeo, gr. μαδάω, μάδρυον »šljiva«
延伸閱讀
编辑古捷克語
编辑詞源
编辑發音
编辑形容詞
编辑modrý (短形式 modr)
- 藍色的
變格
编辑modrý 的變格 (硬音)
單數 | ||||
---|---|---|---|---|
陽性 | 陰性 | 中性 | ||
主格 | modrý | modrá | modré | |
屬格 | modrého | modré | modrého | |
與格 | modrému | modřiej, modréj | modrému | |
賓格 | modrého, modrý | modrú | modré | |
方位格 | modřiem, modrém | modřiej, modréj | modřiem, modrém | |
工具格 | modrým | modrú | modrým | |
雙數 | ||||
陽性 | 陰性 | 中性 | ||
主格 | modrá | modřiej, modréj | ||
屬格 | modrú | |||
與格 | modrýma | |||
賓格 | modrá | modřiej, modréj | ||
方位格 | modrú | |||
工具格 | modrýma | |||
複數 | ||||
陽性 | 陰性 | 中性 | ||
主格 | modří | modré | modrá | |
屬格 | modrých | |||
與格 | modrým | |||
賓格 | modré | modrá | ||
方位格 | modrých | |||
工具格 | modrými |
派生語彙
编辑- 捷克語: modrý
參見
编辑延伸閱讀
编辑- Jan Gebauer (1903–1916年),“modrý”,Slovník staročeský (捷克語),Prague:Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
斯洛伐克語
编辑詞源
编辑發音
编辑形容詞
编辑modrý (比較級 modrejší,最高級 najmodrejší)
變格
编辑參見
编辑延伸閱讀
编辑- “modrý”,Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口],https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024年