mladý

參見：m'lady

捷克語

詞源

源自古捷克語 mladý ← 原始斯拉夫語 *moldъ。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈmladiː]

• 音頻：

  (檔案)

• 斷字：mla‧dý

形容詞

mladý (比較級 mladší，最高級 nejmladší)

1. 年輕的

變格

mladý 的變格 (硬音)

單數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	mladý		mladá	mladé
屬格	mladého		mladé	mladého
與格	mladému		mladé	mladému
賓格	mladého	mladý	mladé
方位格	mladém		mladé	mladém
工具格	mladým		mladou	mladým
短	mlád		mláda, mlada	mládo, mlado
複數
	陽性有生	陽性無生	陰性	中性
主格	mladí	mladé		mladá
屬格	mladých
與格	mladým
賓格	mladé			mladá
方位格	mladých
工具格	mladými
短	mládi, mladi	mlády, mlady		mláda, mlada

反義詞

• starý m

相關詞彙

相關詞

• mládnout
• omládnout
• mladík m
• mládí n
• mládež f
• omladina f
• mladistvý m

拓展閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 mladý 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 mladý 的內容

古捷克語

詞源

源自原始斯拉夫語 *moldъ。

形容詞

mladý

1. 年輕的

變格

mladý 的變格 (硬音)

單數
	陽性	陰性	中性
主格	mladý	mladá	mladé
屬格	mladého	mladé	mladého
與格	mladému	mladiej, mladéj	mladému
賓格	mladého, mladý	mladú	mladé
方位格	mladiem, mladém	mladiej, mladéj	mladiem, mladém
工具格	mladým	mladú	mladým
雙數
	陽性	陰性	中性
主格	mladá	mladiej, mladéj
屬格	mladú
與格	mladýma
賓格	mladá	mladiej, mladéj
方位格	mladú
工具格	mladýma
複數
	陽性	陰性	中性
主格	mladí	mladé	mladá
屬格	mladých
與格	mladým
賓格	mladé		mladá
方位格	mladých
工具格	mladými

派生語彙

• 捷克語: mladý

拓展閱讀

• 「mladý」，Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online]‎^[1]，Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR，2006–2020

斯洛伐克語

詞源

源自原始斯拉夫語 *moldъ。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈmladiː]

形容詞

mladý (比較級 mladší，最高級 najmladší)

1. 年輕的

變格

mladý 的變格

單數
	陽性·動物	陽性·非動物	陰性	中性
主格	mladý		mladá	mladé
屬格	mladého		mladej	mladého
與格	mladému		mladej	mladému
賓格	mladého	mladý	mladú	mladé
方位格	mladom		mladej	mladom
工具格	mladým		mladou	mladým
複數
	陽性·動物	陽性·非動物	陰性	中性
主格	mladí	mladé
屬格	mladých
與格	mladým
賓格	mladých	mladé
方位格	mladých
工具格	mladými

派生詞

• odmlada
• zamlada
• mlado

拓展閱讀

• 「mladý」，Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [斯洛伐克科學院盧多維特·什圖爾語言研究所辭典入口]，https://slovnik.juls.savba.sk， 2003–2024年