přítel

捷克語

詞源

源自原始斯拉夫語 *prijateľь ← 原始印歐語 *preyH- (“親愛的人”)。

發音

• 國際音標^(幫助)：[ˈpr̝̊iːtɛl]

• 音頻

  （文檔）

名詞

přítel m 有生 (陰性 přítelkyně)

1. 朋友，友人

變格

變格

	單數	複數
主格	přítel	přátelé
屬格	přítele	přátel
與格	příteli, přítelovi	přátelům
賓格	přítele	přátele
呼格	příteli	přátelé
方位格	příteli, přítelovi	přátelích
工具格	přítelem	přáteli

近義詞

• kamarád, kámoš

反義詞

• nepřítel m

派生詞

• přátelit se
• přátelský m
• přátelství n
• spřátelený m
• v nouzi poznáš přítele
• přízeň
• příbuzný

參見

• brach
• druh
• soudruh

拓展閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 přítel 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 přítel 的內容