přítel

捷克語

詞源

源自原始斯拉夫語 *prijateľь ← 原始印歐語 *preyH- (“親愛的人”)。

發音

• 國際音標^(幫助): [ˈpr̝̊iːtɛl]

• 音頻：

  (檔案)

名詞

přítel m 有生 (陰性等價詞 přítelkyně，相關形容詞 přátelský，指小詞 přítelíček)

1. 朋友，友人

變格

變格

	單數	複數
主格	přítel	přátelé
屬格	přítele	přátel
與格	příteli, přítelovi	přátelům
賓格	přítele	přátele
呼格	příteli	přátelé
方位格	příteli, přítelovi	přátelích
工具格	přítelem	přáteli

近義詞

• kamarád, kámoš

反義詞

• nepřítel m

派生詞

• přátelit se
• přátelský m
• přátelství n
• spřátelený m
• v nouzi poznáš přítele
• přízeň
• příbuzný

參見

• brach
• druh
• soudruh

拓展閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有關 přítel 的內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有關 přítel 的內容